Žena a pivo

Svět je plný převratů, změn a překvapení milých i nemilých. Jakou roli v něm hrají ženy? Odjakživa jsou označovány za bohyně a múzy velkých činů. Nesporně inspirovaly výrobu piva už za Keltů, a pokud snad ne, určitě do ní vložily část svých duší. Všední život ovšem ženy naučil složit křídla múzy pěkně někam do kumbálu, natáhnout si zástěru a vzít za domácí práci: kuchtění, příprava na ně včetně nákupů, úklid s prachovkou v ruce a s kýblem vody u nohou, praní, žehlení i další obvyklé radovánky. Usedne-li po dvojí směně (pracovní a domácí) žena k televizní obrazovce, která je pouze jedna v bytě, snadno se setká s ústrky při volbě televizního programu. „Nebudeš se dívat na blbej seriál a ještě k tomu pít moje pivo,“ hřímá milující manžel, „když já musím vidět důležitý zápas!“ Hrdá žena se odejde k sousedce, která manžela vystrnadila mezi kamarády, nebo není tímto doplňkem domácnosti vybavena. Rafinovaná potvora zamkne pivo ve spíži a klíč odnese s sebou. Nápoj také může vypít, nejlépe s kamarádkami.„Kde je pivo?“ zavříská pán tvorstva poté, co za chotí klapnou dveře a v ledničce se už nekrčí ani jediná lahvička, natož plechovka plná skvělého moku. Jak snadno může být ztracen muž, večer i dobrá nálada!

Bez předsudků a s chutí

Z důvodů dosud vědecky neprozkoumaných se předpokládá, že ženy pivo nepijí. Pokud je náhodou pijí, tak jedině z donucení, ze zdravotních důvodů a na přání mužů.  Realita, jak už  mívá ve zvyku, je dočista jiná. Ženy pivo pijí, nejčastěji na žízeň a po jídle, ale také pro radost, při pokecech  a setkáních. Ostatně, proč by ho nepily? Vždyť pamětnice musely na brigády v období sklizně chmele stejně jako mužští kolegové, naopak právě ti byli později protěžováni zařazováním ke kombajnům či jiné technice, která šetří práci. Ženy tedy mají – historicky vzato – na pivu stejnou zásluhu jako muži, a navíc jsou v úvodu zmíněnými múzami.

Tradice se mění, pivo zůstává

Nejen mezi řadovými pijáky piva, ale dokonce i mezi pivovarníky stále panuje mylná představa, že ženy mají v oblibě sladké nápoje. Z toho se odvíjí domněnka, že je zcela nezbytné vymyslet  pro krásnější polovinu lidstva speciální nápoj, lidově označovaný jako „pivo pro baby, babské pivo.“
Babský může být leda utrejch, případně řádně namíchaný jed z dobře ošetřeného otrušíku. Správná žena se už v minulém století nezalekla většiny mužských profesí, natož nyní, ve století dvacátém prvním, které je najisto stoletím žen. Ženy jsou nejen věhlasnými lékařkami, řidičkami, pilotkami, generálními ředitelkami, mnohé statečně podnikají, vedou důležité firmy a početné kolektivy. I na mnoha místech v pivovarech pracují ženy, populární jsou třeba paní sládkové. Proč by se tedy lekaly piva?
Ženy, pokud si toho pánové dosud nevšimli, mají dostatek individuálního přístupu a pro vlastní mlsné jazýčky si dovedou najít opravdu své – i pivo.
Z podobně nepochopitelných příčin se v nejširších vrstvách lidu také traduje, že ženě půllitr s pivem nesluší. Proč se stále odněkud vynořují takové směšné předsudky? Žena, která do sebe během večera vlámala desátý půllitr lahodného pivního moku, zajisté nevypadá lépe než muž po stejné spotřebě, ovšem ani hůř. Ženský organismus sice má s odbouráváním alkoholu v těle větší problémy než mužský, neboť ženy jsou jinak stavěné, ale proč porovnávat vzhled  opilce a jeho ženského protějšku? (Čeština nemá pro pojem opilec ženský ekvivalent.)

Pivo svědčí jemné pleti

Mezi ženami se nyní prosazuje pití piva ve sklenicích různého tvaru a sklenice, ať už na nožce nebo bez ní, k ženské ručce báječně pasuje.
Každý z nás má v životě jiné pořadí hodnot. Ženy na první místo stavějí zdraví svých blízkých i své. A právě v tomto směru je pivo nenahraditelným izotonickým nápojem. Vždyť obsahuje  celou škálu vitaminů B, enzymů, proteinů, nezbytných minerálů (například vápník, fosfor, hořčík, draslík, sodík, chlorid a zinek). Pivo svědčí pokožce, ať už je požito zevnitř nebo - třeba v pivní lázni - zvenčí. Ženy o vlastní pokožku pečují jednak z přirozené touhy po kráse, přičemž většinu květů této dámské snahy sklízejí právě muži. Navíc kanadští odborníci prokázali, že umírněné pití piva má na lidský organismus stejně kladný vliv jako popíjení červeného vína!      
Muži kritizují pití piva ženami z jednoho docela prostého důvodu, a tím jsou hospody.  Muž totiž, jak prokazuje nejen každodenní ženská zkušenost, ale třeba i některé romány autorů i autorek zvučných jmen, miluje svou hospodu jako kultovní místo, kde se schází s kamarády, zazdívá do piva „prcky“ a vede mužské řeči. Pokud jde o oblíbenou hospůdku, na jejím území možná nezná bratra, ale zaručeně tam nezná jakoukoliv ženu. Za záminkou, že do jejich milovaných putyk páchnoucích nevětraným kouřem a jinými odéry nesmí jemná ženská bytost, se skrývá prachobyčejný strach. Obavy z toho, že kterákoliv  ženuška vtrhne do chráněného prostoru a bude vyžadovat třeba lepší hygienickou výbavu, ba dokonce ta baba protivná otevře okna a  - ó hrůzo! – vpustí čerstvý vítr, jsou fakt nesnesitelné! Nebojte se, pánové, my vás v putykách tohoto typu klidně ponecháme popíjet i nápoj tak dobrý a ušlechtilý, jakým je české pivo.
Ostatně, vývoj v zemi lpící na tradicích silněji než jinde, ve Velké Británii, svědčí o změně: v hospůdkách v poslední době častěji vysedávají ženy. Řeší své problémy, povídají si, plánují. 
A britští muži? Posedávají doma u počítačů a televizních obrazovek. Zřejmě se přesouvají do virtuální reality. Kromě piva: to pijí i doma a stejně jako mužům našim by jim virtuální pivo nestačilo. 
Čeští pivovarníci už jste zkoumali, jak ovlivňuje život mužů mírná, leč každodenní dávka piva. Kdy dojde na podobné šetření mezi ženami? Bude to nejspíš schůdnější cesta správným směrem, než vymýšlet „piva pro baby.“ Ženy si totiž to, co chtějí a potřebují, v životě klidně najdou a podle potřeby utrhnou. Je divné, že si muži něčeho takového nevšimli, když s s námi ženami žijí už tolik staletí a tisíciletí! Pijme tedy pivo společně a se stejnou chutí.

autorka: Anna Vejvodová